Q:Velký disk na staré desce. Jak na to ?
A:update BIOSu
1) Verze 2.32 BIOSu k HPT372, která je součástí BIOSů různých výrobců MB, neumí korektně obsluhovat takto veliké disky a dochází k poškození dat ! Novější verze už chybu neobsahují, takže pomůže upgrade BIOSu řadiče nebo, pokud novější verze pro vaší desku neexistuje, tento návod zde...
2)
Pokud používáte OS Win2000 nebo WinXP a používáte default IDE ovladače od Microsoftu (tzn. ne VIA
IDE, Intel Application Accelerator atd), musíte mít nainstalován SP3 v případě Win2000 nebo SP1 v
případě WinXP, jinak tyto systémy nebudou schopny vidět plnou kapacitu disku, ale jen 128GiB/137GB.
Pro Win2K je info zde
http://support.microsoft.com/default.aspx?scid=kb;en-us;305098
Pro WinXP je info zde
http://support.microsoft.com/default.aspx?scid=kb;en-us;303013
3) Pokud používáte OS Win9x, tak musíte mít nainstalovány IDE drivery na desku - ty původní v těchto windows si s takto velkými disky neporadí.
Všechny desky, které jsou v prodeji cca od začátku roku 2003 už update BIOSu nevyžadují !!!
Velmi užitečnými stránkami v tomto ohledu jsou také stránky Wim´s BIOS, kde jsou k nalezení seznamy snad všech existujících výrobců desek, a dokonce i signatury jejich BIOSů. Navíc zde naleznete i podrobnou databázi BIOSů do všech možných (i nemožných) starých desek. Pokud náhodou BIOS na vaší starou základní desku nemůžete najít, zkuste se zeptat ve Wim´s fóru.
http://wims.host.sk1. Zakoupit levný přídavný IDE řadič do PCI slotu. Cena nejlevnějších IDE řadičů se pohybuje okolo 1000 Kč.
2. Omezit velikost disku propojkou na jeho zadní straně. Toto řešení je spíše dočasné, protože není ekonomické koupit 80 GB disk a poté ho používat jako pouze 32 GB.
3. Manuálně nastavit maximální BIOSem dovolené hodnoty CHS. Máte-li například starý 600MB disk na 486 routeru kdesi ve sklepě, nebude vám jistě vadit, že místo 600MB disku se bude používat pouze 504 MB – takže můžete disk nastavit s hodnotami 1023 cylindrů, 16 hlav a 63 sektorů na stopu.
Tyto OS jsou zcela závislé na BIOSu, to znamená, že pokud BIOS nenadetekuje pevný disk, ani tyto operační systémy pevný disk neuvidí. Jsou na BIOSu závislé i v tom směru, že pokud v BIOSu je např. 40GB disk viděn jako 32GB, stejně ho rozeznají i tyto OS (stejně tak i při omezení na např. 8GB apod.)
Na tuto „vlastnost“ (u DOSu) si je potřeba dávat pozor i při startu operačních systémů řady Windows 98/SE/ME (podrobněji dále).
Tyto dva operační systémy již nejsou závislé na BIOSu a tudíž jsou schopné detekovat i disk, který v BIOSu vůbec zobrazen není, nebo tam zobrazen je, ale má chybnou (většinou menší) udanou velikost.
Z disku s menší udanou velikostí v BIOSu je možno i tyto OS nabootovat, ale první aktivní primární oddíl na disku musí mít maximálně takovou velikost, jaká je detekovaná velikost disku v BIOSu, jinak mohou vzniknout problémy.
Tyto tři operační systémy už lze reálně provozovat s dnešními velkými disky bez nutnosti vytvářet někdy až desítky oddílů kvůli snaze obejít omezení operačního systému (jako tomu bylo u předcházejících OS).
Problémy s velkými disky pod těmito operačními systémy lze v zásadě rozdělit na dvě skupiny:
Disky pod 128GB. S těmito disky není pod výše uvedenými OS žádný problém, ani pokud disk není správně nebo vůbec detekován v BIOSu. Tyto OS už totiž k disku vůbec přes BIOS nepřistupují a platí to, co už bylo uvedeno výše – pokud je disk v BIOSu detekován jako např. 32GB a má skutečnou velikost 80GB a chceme na něj nainstalovat operační systém, musíme vytvořit primární aktivní oddíl, který nebude přesahovat do oblasti, kam BIOS „nevidí“, to znamená v tomto případě může mít bootovací oddíl systému velikost maximálně 32GB. Pokud BIOS disk vůbec nevidí, je bohužel logické, že z takového disku nemůžeme ani bootovat.„Vidět“ v OS ovšem samozřejmě bude.
Disky nad 128GB. S těmito disky jsou ve Windows 98/SE/ME v podstatě jen menší problémy. Základem „úspěchu“ je nutnost vlastnit IDE řadič, schopný 48bitového adresování obsaženého ve specifikaci ATA/ATAPI-6, tzn. mladší než zhruba leden 2002. Druhou podmínkou je, že pro tento IDE řadič musí existovat ovladač schopný pracovat pod těmito operačními systémy, neboť standardní IDE řadič od Microsoftu, obsažený v těchto OS takto velké disky nepodporuje (resp. nepodporuje právě 48bitové adresování). Na první pohled to není závažný problém, ale pro jeden velmi známý chipset vypuštěný na světlo světa už téměř před rokem stále neexistuje takový ovladač – možná správně tušíte, že se jedná o chipset nForce2. Bohužel nVidia asi nepočítá, že by někdo tyto velmi výkonné desky provozoval s těmito, troufnu si tvrdit „archaickými operačními systémy“, neboť podobný problém je i u zvukového procesoru SoundStorm, který v těchto Windows někdy nefunguje korektně… Ale zpět k tématu. Pokud tedy splňujete dvě výše uvedené podmínky, většinou by se již neměl vyskytnout žádný problém. Bohužel opak je pravdou – Windows 98/SE/ME si totiž někdy špatně rozumí s oddíly většími než 128GB, čímž vznikají velmi podobné chybové hlášky jako u Windows NT 4.0 SP4/Windows 95 OSR2 v případě 32GB oddílů (tzn. chyby při defragmentaci, scandisku, chybně zobrazené volné místo apod.). Řešením je např. 160GB disk rozdělit na 2x80GB oddíly, nebo vytvořit 30GB oddíl na systém, programy a hry a zbytek (tzn. cca 125GB) ponechat pro další data (a např. i pro zazálohovaný první oddíl, aby v případě havárie OS nebylo potřeba udělat kompletně novou instalaci všech programů).
Tento operační systém nepodporuje disky větší než 128GB, neboť nutný soubor atapi.sys je obsažen až v service packu 3. Pokud nechcete instalovat kvůli podpoře velkých disků SP3 nebo novější, mělo by postačovat (ale nevyzkoušeno !!!) tento soubor zkopírovat z nějaké jiné instalace Windows 2000 a poté postupovat podle návodu níže. Soubor Atapi.sys musí být verze minimálně 5.0.2195.4529, datum 19.10.2001, 13.42h, velikost 86 768 bytů.
Ostatní vlastnosti jsou totožné jako u Windows98/SE/ME, až na to, že Windows 2000 beze zbytku podporují jakkoliv velké FAT32 oddíly, tzn. i nad 120GB (problém ale je pod tímto OS takový oddíl naformátovat, ale to už je jiná věc…).
Pokud máte tento OS a splňujete požadavky dané v bodu 2 u OS Windows 98/SE/ME (kromě nutnosti vlastnit ovladač na dané zařízení), je nutno upravit registr systému, aby OS podporoval 48bitové adresování.
Stiskněte Start – spustit, vepište regedit a stiskněte Enter.
Najděte klíč HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Services\Atapi\Parameters
Klikněte pravým tlačítkem a zvolte Nový – hodnota DWORD.
Název hodnoty upravte na EnableBigLba (přesně takto !!!), poté na hodnotu klikněte pravým tlačítkem a dejte změnit.
Do pole hodnota zadejte 1.
Ve Windows XP musíte mít nainstalovaný SP1 pro správnou funkci velkých disků. Poté stačí postupovat podle postupu v odstavci Windows 2000 SP3 nebo vyšší.
Jak se ujistit, že je opravdu pracováno s maximální možnou velikostí disku? Mně osobně se velmi osvědčil program AIDA32, který v sekci Storage – Physical drives vždy zobrazuje velikost disku tak, jak ho rozpoznal OS.
